Taťka zavelel "STŘECHA" (28.7.2007)

Největší dříči většinou pozorují práci z dálky, tak aby si neublížili (tři důchodci a jeden organizátor-stavitel-bouratel). Zato Marťa musel tvrdě pracovat a dohánět práci za starší, až ho rozboleli záda. Samozřejmě focení a následná archivace je to nejpodstatnější pro naše budoucí generace, tak se toho musel chopit ten nejschopnější a všichni řekli, že to mám být Jáááá. Skromně jsem souhlasil!














No nebylo to moc jednoduché, ale bourání nám prostě jde!
Na rozebrání střechy nás bylo celkem 11 (já, Taťka, dědé, Pavel, Marťa, Peťa, pan Holub, Marťa Holub a tři sousedi (ti si brali skřidlu, tak nám přišli helfnout).

Kde se vzal, tu se vzal a dva štíty byly pryč i se střechou. Sice nám teď bude pršet do ložnice, ale Ja%nulína prohlásila, že vzhledem k povětrnostním podmínkám v domě nebude mít starosti s pucováním prachu.

P.S. Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho jména na našem blogu, tak vás rád uvítám každý všední den, případně sobotu v Šumicích na čísle popisném 64 (Kůt - Habeš). Následně vás tady rád uveřejním. Nejpracovitější se mohou těšit i na foto! :-)